Česká literatura 19. století
19. století – počátek novodobé české kultury
Principy výkladu vzniku NO:
- Masarykova koncepce hovoří o tom, že No vzniklo jako
- střetnutí evangelictví s novým katolictvím
- toto střetávání vedlo k pochopení Masarykových humanitních hodnot
- Jaroslav Goll „ Nebylo-li by francouzské revoluce, nebylo by ani české NO“ – nadnárodní koncepce
- Václav Beneš Třebízský – NO je vzkříšení, dar boží nebýt boží vůle, národ by se z temna nikdy nevzpamatoval
No ve svých počátcích bylo obrazem setkání dvou odlišných kulturních světů
Periodizace:
- od 70 let 18. století – 1805
1774 – povinná školní docházka
1773 – zrušení jezuitského řádu
1775 – selské bouře, vydání Balbínovy Obrany jazyka českého
1805 – 1806 : Jugmannova vydání stati věnované jazyku, postavil češtinu na úroveň jazyka světového
- 1806 – 1830
přibližování českého venkova – umění, literatuře ( různé sbírky, obchodníci, sblížení s městem, které se snaží získat bohatství a lidovou slovesnost)
Němec J.G.Herder prokazoval a podílel se na No
- 1830 – 1848
radikální tendence nesené už českými intelektuály – Karel Havlíček Borovský, Karel Sabina, Josef Kajetál Tyl
- 1848 – 1855
rok vydání Babičky od Boženy Němcové
ztráta všech ideálů předtím získaných
Bachův absolutismus
Vymírání generace obrozeneckých spisovatelů
První perioda
V době nejhlubšího úpadku musely přejít zárodky regenerace – intelektuálů, kteří se hlásili k osvícenství a nesouhlasili s vídeňským centralismem
Zájem o pojem nevolnictví, i když nevolnictví nebylo obsaženo v žádné právní normě. Nevolnictví bylo terminologickým výmyslem rádců Marie Terezie, aby ji nenáviděli a vyvolali selské bouře.
Závislost na půdě, odejmout rolníkovi půdu znamenalo konec existence
Znehybnění obyvatelstva – lidé zůstávali na venkově, nikdy ve městě, manufaktury měly málo pracovních sil
Absence péče o lesy
Panští úředníci byli přepláceni, aby byla motivovaní k přeměně ( jakýmkoli způsobem ) robotníkům k práci. Po selských bouřích byly stanoveny pouze 3 pracovní dny v týdnu.
Lidé se v manufakturách odnaučili myslet, ale produktivita byla vyšší.
Nejvzdělanější lidé působili v oblasti přírodních věd.
Jezuité vytvářeli českou jazykovědu, neboť byli velmi vzdělanými lidmi, avšak jejich metody byly poněkud tvrdší. Vytvořili systém středních škol.