Imaginární proud
IMAGINATIVNÍ PROUD
avantgardní próza
- Vladislav Vančura
( 1891-1942)
život:
Prozaik,dramatik,scénárista a filmový režisér, výtvarný a divadelní kritik
První předseda Devětsilu (založen 1929)
Názorově představitel levice
Povoláním lékař, manželka Ludmila – napsala knihu Dvacet šest krásných let – vyprávění a vzpomínky autorovy ženy
V květnu 1942 za své protifašistické postoje a činnost v odboji zatčen gestapem, za heydrichiády popraven
Jazykový a stylový experimentátor:
Inspirace vypravěčskými postupy humanismu, světového románu 18.st., prostředky renesanční literatury
Spojení modernosti a tradice – básnické metafory, hravost, lyrismus, hyperbola – nadsázka, zveličení významu, prolínání času, témat: promyšlená, pevná kompozice
Sklon ke knižnosti
Propojování kontrastních jazykových prostředků – archaizmů, knižních, slangových výrazů, slov hovorové řeči, lidových prvků, originální větná stavba – dlouhé , složité větné konstrukce-
- humanistická perioda – má dvě části oddělené dvojtečkou nebo středníkem, tzv.předvětí a závětí = myšlenkově závažnější, přemíra vět vztažných, sloveso na konci věty, výskyt přechodníků a pasiva
- záliba v obrazných pojmenováních, využívá přísloví a rčení
Díla:
20.léta
Amazonský proud
Dlouhý,Široký a Bystrozraký – krátké prózy – zachycující lyrismus a prvky grotesky, satiry parodie i pohádkové postupy. Nachází se zde nadsázka – hyperbola – zveličení výrazu.Objevují se zde dadaistické hříčky jako hravost, jazykový experiment
Pekař Jan Marhoul – jedná se o sociální román s mnohoznačným významem, obecný obraz prohnaného souboje lidství, tragický osud dobrého člověka – poctivého pekaře z Benešova. Vystupuje zde do popředí silný mechanismus – vypočítavost, bezcitnost k okolí jako tragické podobenství života. Lidskost je ztvárněna jako bláznovství či podivínství. Ve světě vládnou peníze a sobectví.
Jazyk je lyrický a metaforický. Používá složitá souvětí a mezi jeho jazykovými prostředky se objevují archaismy, argot.Baladicky líčí současnost a apeluje na čtenáře, aby lépe vnímali společnost a vztahy mezi sebou navzájem.
Pole orná a válečná – dílo reaguje na první světovou válku. Dalo by se říci, že expresionisticky laděno a popisuje nesmyslné běsnění, chaos, paradoxní osudy. Příběhy jsou rozvíjeny jakoby útržkovitě. Chápeme je jako výpovědi příslušníků jedné degenerované rodiny šlechticů Danowitzů. Další postavou je František Řeka, který je popisován jako zlý blázen a vrah. Zvláštní souhrou událostí padne na frontě a je pochován jako neznámý hrdina – jakýsi paradox života a absurdity všech vazeb bytí. Parodie válečného heroismu.Odsuzuje současný svět, zamýšlí se nad nesmyslností války.
Inspirován poetismem, polytematická báseň – míšení různých vrstev jazyka – biblický, lidový, archaický, argotický a vulgární
Rozmarné léto – novelistická humoreska ve znamení poetismu. Líčí idylické městečko, které si žije vlastním rytmem či vlastním způsobem života a najednou někdo naruší idylu. Do města přijíždějí komedianti a s nimi kouzelník Arnoštek a krásná Anna. Nastal konec stereotypního života tří přátel z plovárny a všichni se zamilovali do krásné Anny a začali se ucházet o ni. Byl to Plavčík Antonín Důra, abbé Roch, důstojník Hugo. Volný sled myšlenek a úvah se prolíná do spisovného jazyka. Vše vyznívá jako parodie ve vysokém stylu.
30.léta
Markéta Lazarová – baladický román z loupeživého středověku. Vančura popisuje renesanční typy lidí, kteří žijí naplno, bez polovičatosti – milují život, ale neváhají ho obětovat pro dobrou věc. Jedná se o typ lidí drsných, surových, nezkrotných, lidí s nenávistí. Dalším motivem je láska krásné, čisté dívky Markétky ke zbojníkovi Mikulášovi – obraz lásky jako smyslu života. Básnická próza – využívá kontrastů, kombinací nezvyklých metafor, netradiční slovosled. Moderní literatura používá –dějové linie k narušení děje a prolnutí k úvahám samotného autora – mluví k sobě, k postavám, oslovuje čtenáře, nutí k zamyšlení. Rozsáhlá souvěté – humanistická perioda, zastaralé výrazy v protikladu k lidovému jazyku, kontrast ponížení x hrdost, bída x naděje, záměr x oslava krás života. Protest x měšťáctví
Luk královny Dorotky – renesanční povídky
Útěk do Budína – román z česko-slovenského prostředí, město x vesnice, touha a činorodost x pasivita a deziluze
Tragická láska Češky a Slováka
Konec starých časů
Tři řeky
Obrazy z dějin národa českého – nedokončené dílo ( 2. díly a 3.nedokončen) – záměr zpracovat významné okamžiky z českých dějin, poučení a posila národa v těžkých chvílích, posílení národního sebevědomí
Povídky nebo cykly – novela – Kosmas
Monumentální styl – dokonalý jazyk
Dramata:
Jezero Ukereve – drama z afrického prostředí – Viktoriino jezero – proti kolonialismu, básnický obraz boje lékařů se spavou nemocí
Josefína – veselohra, námětem připomíná Shawovu komedii Pigmalion
Pro děti:
Kubula a Kuba Kubikula – pohádka o medvědářovi, jeho medvědovi a strašidýlku Barbuchovi
Filmové adaptace:
Markéta Lazarová 1967, F.Vláčil
Rozmarné léto 1968,J.Menzel
Luk královny Dorotky 1970, J.Schmidt
Konec starých časů 1991, J.Menzel
Přínos:
- osobitost, originálnost, důraz na svébytnost uměleckého díla – neopakovatelnost, není důležitý námět, ale způsob zpracování – dokonalost formy a stylu – lyrismus
- působivý jazyk – různé stylové roviny, obraznost, sklon ke knižnosti, ironie, parodie, složitá souvětí – humanistická perioda
- boj s měšťáctvím, nemorálností, protest proti válce
tři typy postav – tiší a mírní, renesanční uživatelé života, nespokojenci a rebelanti